Big data a historie – víte, jak to začalo?

01.12.2016

Analýza a měření dat je teď samozřejmostí, ale možná vás nikdy nenapadlo, kdy to vlastně všechno začalo. Tak se pevně připoutejte, protože zběsilá jízda historií právě začíná!

Brzdíme hned záhy, a to 18 000 let před naším letopočtem. I primitivní kmeny lidí v Paleolitu pracovaly na prehistorickém uchovávání dat a měly na to přírodní pomůcky – například větvičky a zvířecí kosti.

Popojedeme o kousek blíž a přijíždíme do Babylonie okolo roku 2400 před naším letopočtem, kde moudří lidé začali na shromažďování dat používat abacus – počítací tabulku s kamínky. Každý kamínek představoval určitou veličinu či množství. Později ji staří Římané zdokonalili, jak jinak .-) V té době se také objevovaly první knihovny, ve kterých se data uchovávala.

Projíždíme okolo Alexandrijské knihovny, která byla v roce 300 před naším letopočtem centrem všeho vědění a veškerých informací nastřádaných z celého světa. Při nájezdu Římanů však lehla popelem. Podle posledních informací historiků to prý není tak úplně pravda. Mnoho důležitých svitků s informacemi bylo ukryto, aby z nich později čerpali mudrci při stavbě nových měst a léčbě nebezpečných nemocí.

Na naší cestě míjíme rok 1663 a pochmurné počasí v Londýně, kde u šálku černého čaje vznikají první statistická měření. Kvůli rozsáhlé morové nákaze se John Graunt rozhodl zanalyzovat nejen procento úmrtnosti, ale také prvotní symptomy této nemoci a zdravotní situaci v různých lokalitách. Mohl tak připravit několik prognóz pro další části Anglie. S jakou úspěšností? To bohužel nevíme…

Řítíme se dál, a to přímo do Ameriky, kde roku 1880 probíhá sčítání lidu. Analýza těchto dat má trvat dalších deset let. Díky mladému inženýrovi Hermanu Hollerithovi se tento příšerný termín zkrátí na pouhé 3 měsíce. Přichází totiž se strojem na děrné štítky. Později zakládá firmu IBM.

Rok 1928 se stává význačným pro uchovávání dat. Mladý vědec Fritz Pfleumer přichází s magnetickou páskou. Pak už stačí jen trochu přemýšlení a propočtů a je tady otec hard disku, který po nepatrných změnách pracuje v současnosti i ve vašem počítači.

Přejíždíme most, pod kterým se míhají léta, kdy IBM zdokonaluje své systémy, vzniká internet a začínají se automaticky sbírat data. Musíme ale určitě přibrzdit na výjezdu z roku 2000, kdy Peter Lyman z Googlu poprvé vypočítal, kolik bude potřeba úložného prostoru pro všechen digitální obsah vložený za rok a určil jeho množství na člověka.

A konečně zastavujeme v roce 2016, kdy se na cloud ukládají miliardy gigabytů dat, vše se virtuálně sdílí a existují velmi sofistikované nástroje na nejrůznější analýzy. Díky nim máme možnost vytvářet přesné prognózy ve všech sférách našeho života.

Možná je na čase, abyste odhodili pomyslné kosti a větvičky a pustili k sobě moderní analytické aplikace, které vám ušetří čas. Pak se budete moci vydat na podobnou cestu historií, jako dnes my.