Cesta k průmyslu 4.0 nevede přes masivní projekty

29.01.2018

Tomáš Rutrle pro Euro

Dřív to měli ajťáci jednoduché, seděli u počítače, psali kódy a vymýšleli, co ještě klientovi naprogramovat. Dnes tento přístup nefunguje. Všude se prezentují vize, na jakých místech budou nasazení roboti a umělá inteligence, ekonomové nás ohromují miliardovými částkami, které mají ilustrovat míru pokroku, které se nevyhneme.

Pro mnohé české výrobní podniky je průmysl 4.0 mlhavým pojmem, o kterém zatím jen tuší, že jednou přijde. Bojují totiž se zastaralým softwarem, nepružným myšlením svých šéfů a malou přidanou hodnotou, která negeneruje tak velké zisky, aby mohli z fleku modernizovat celou fabriku. Nejčerstvějším zážitkem vypovídajícím o cestě českých výrobních podniků k internetu věcí a průmyslu 4.0 je návštěva výrobní haly, kde dělníci na konci směny zaznamenávají počet zmetků barevnými pastelkami na čtverečkovaný papír. Management se zatím sveřepě drží výhradně Excelu a odmítá jakákoli chytrá řešení bez ohledu na to, jaký posun ve výrobě by to mohlo přinést.

Je zřejmé, že cesta k internetu věcí nevede v takovém prostředí přes ohromné masivní projekty, ale přes drobnosti, které lidem ulehčí práci a zjednoduší organizaci provozu. IT firmy, které v tomto prostředí chtějí získat zákazníky a uspět, musejí být schopné nabízet řešení drobných každodenních problémů.

Příkladem takových drobných řešení jsou odečty technologických veličin, jako je tlak, teplota apod. na nepřístupných místech, nebo hlídání úniků kapalin či varování před zaplavením v rozsáhlých objektech nebo podél liniových staveb.

Ajťáci se tak chtě nechtě musejí zvednout ze židlí a vyrazit do firem. Musejí poznat jednotlivé provozy a až na základě konkrétní zkušenosti navrhovat smysluplná řešení. Nezbude jim nic jiného než jednat s lidmi ve fabrikách, ptát se dělníků a mistrů ve výrobě na věci, které je zdržují, nefungují, na co se ve fabrice nejvíc nadává.

Dobrým řešením z praxe je například chytrá výdejna nářadí, která se obejde bez klasických známek nebo papírových příjemek a výdejek. Nářadí v takové výdejně je vybaveno malým modulem, díky němuž je možné nejen sledovat jeho aktuální polohu, ale také mít přehled o jeho skutečném využití. Podobně lze sledovat přepravky nebo palety s materiálem.

Dřívější mantra IT ve stylu ani se nás neptejte, jak to děláme, stejně byste tomu nerozuměli, mění přístup ve stylu méně intelektuálně, více do montérek. IT zkrátka musí sestoupit k těm, kdo výsledky průmyslu 4.0 a internetu věcí pocítí nejvíce.

Odpovídal Tomáš Rutrle, ředitel Komixu

Článek vyšel v Euru (sekce Ekonomika, finance, právo) dne 29.1.2018 na str. 35